Vznik a výstavba ústavu v Dobřanech
Pro vyřešení naléhavé potřeby psychiatrických lůžek v západních Čechách usnesl se Český zemský sněm 15. října 1874 zřídit nový ústav pro duševně nemocné a to původně pro 500 nemocných, později byl návrh zvýšen na 600 nemocných. Pro tento nový ústav byly jako nejpříhodnější zvoleny pozemky na okraji města Dobřan u Plzně. K vypracování stavebního programu byla zřízena odborná komise v níž byli zastoupeni:
zástupci zemského výboru a místodržitelství
- předseda MUDr. L. Tedesco, přísedící zem. výboru
- J. Theumer, přís. zem. v.
- Dr. Hoser, c. k. místodržitelský rada
lékařští znalci
- MUDr. Ludvík Schlager, ředitel z. ústavu pro duševně choré ve Vídni
- MUDr. M. Gauster, primář z. ústavu ve Vídni
- MUDr. Jaksch z Wartenhorstu, c. k. vládní rada a univ. profesor v Praze
- MUDr. Fischl, ředitel zemského ústavu v Praze
- MUDr. Kratochvíl, MUDr. Smoler, primáři ústavu pražského
techničtí znalci
- Jiří Löw, generální ředitel severní dráhy
- Ing. Schmutzer, zemský inženýr
Tato komise vypracovala rozsáhlý podrobný stavební program v němž bylo přihlíženo ke všem požadavkům a vymoženostem doby a ke zkušenostem nabytým při stavbách ústavů pro choromyslné v cizině. Program rozlišoval dvě hlavní skupiny nemocných a to:
- nemocné, kteří potřebují pozornější a intenzivní ošetřování
- nemocní, kteří mohou být ošetřováni svobodněji.
S první skupinou se počítalo v pavilonech uzavřených, druhá skupina měla být umístěna ve volných budovách. Pro pavilónový systém byly především rozhodující důvody hygienické, aby se nenahromadil v jedné budově větší počet nemocných. Kromě toho je možno v takovém případě ústav mnohem snáze bez větších nákladů rozšířit. Komise vyzvala devět pražských a tři vídeňské architekty k vypracování projektu a vypsala tři peněžní odměny. Došly pouze čtyři návrhy. 1. cena udělena nebyla, 2. cenu 2.500,-- zlatých obdržel architekt Beníšek, který byl pak vyzván k vypracování vlastních stavebních plánů a pověřen architektonickým řízením stavby. Stavba ústavu dle schválených plánů byla prováděna v letech 1876 - 1883 a náklad na ní činil 1,800.000,-- zlatých (od roku 1892 v přepočtu 3,600.000,-- K). Provizorně byl ústav otevřen dne 13. dubna 1880 tím, že sem bylo převezeno 50 nemocných mužů z přeplněného pražského ústavu. Přímý příjem nemocných z terénu byl pak zahájen 5. března 1881.